Rozhovor s architektkou Naďou Pizingerovou

Pocit. Ještě před první dispozicí, materiálem nebo detailem existovala představa, jak se v tomto domě má člověk cítit. Přirozeně. Klidně. Sám sebou. Teprve potom přišly dispozice, materiály a detail.

— Naďa Pizingerová, architektka

Luxus, který není potřeba demonstrovat. Je obsažený v prostoru, proporcích, kvalitě přírodních materiálů, řemeslném detailu a především v tom, jak se v domě člověk cítí.

— Naďa Pizingerová, architektka

Architektura reaguje na světové strany, výhledy, zahradu i potřebu soukromí. Dům proto není solitérem položeným na pozemek. Je součástí místa – a člověk ho postupně objevuje.

— Naďa Pizingerová, architektka

Možná u prosklené stěny. Možná na terase. Možná až někde v zahradě. Velké prosklené plochy přivádějí krajinu dovnitř, materiály pokračují ven. V létě se interiér, terasa, voda a zahrada mění v jeden obytný prostor.

— Naďa Pizingerová, architektka

Není pouze podmínkou prostoru. Stává se jeho materiálem. Přirozené světlo mění během dne charakter dřeva, kamene, textilií i samotné atmosféry domu.

— Naďa Pizingerová, architektka

Koupací biotop zde není prvkem přidaným k domu. Je jeho součástí. Propojuje architekturu se zahradou, odráží oblohu a zeleň a přivádí světlo a pohyb až do interiéru.

— Naďa Pizingerová, architektka

Materiál, světlo, oheň a lidské měřítko vytvářejí prostor, který dokáže být reprezentativní, když je plný lidí, a intimní, když v něm večer zůstanou jen dva.

— Naďa Pizingerová, architektka

Krása přírodních materiálů spočívá v jejich jedinečnosti. Dřevo získává patinu, kámen má vlastní kresbu a ruční zpracování zanechává jemné nepravidelnosti. Právě tyto vlastnosti dávají interiéru charakter, který nelze vytvořit sériovou dokonalostí.

— Naďa Pizingerová, architektka

Některá z nejdůležitějších rozhodnutí nejsou vidět. Pohledové osy. Návaznosti materiálů. Umístění dveří. Přechody mezi interiérem a exteriérem. Proto prostor působí naprosto samozřejmě – přestože za touto samozřejmostí stojí mnoho přesných rozhodnutí.

— Naďa Pizingerová, architektka

Ranní světlo v kuchyni. Odraz vody na dřevěném stropě. Oheň v krbu v zimě. Právě v těchto chvílích architektura přestane být něčím, na co se člověk dívá. Stane se součástí jeho života.

— Naďa Pizingerová, architektka