VizePříběh Essentia

Nejdříve se zrodila vize.
Poté místo, které ji dalo život.

Vila Essentia nevznikala od dispozice, počtu místností ani seznamu materiálů. Na začátku byla představa o tom, jak se má člověk doma cítit.

O místě současném, ale ne chladném. Velkorysém, ale ne okázalém. O domě, který respektuje krajinu, pracuje s její přirozeností a postupem času získává další vrstvy života.

Dva pohledy. Jedna Essentia.

Jedna přinesla představu o životě. Druhá jí dala prostor.

Iveta Blížilová · Majitelka a vizionářka

Vize místa, ve kterém chcete skutečně žít.

Na počátku nebyla snaha vytvořit další reprezentativní vilu. Byla zde představa skutečného domova – místa pro dlouhé snídaně, rodinné večeře, přátele, léto s domem otevřeným do zahrady, ale také pro ticho, soukromí a chvíle o samotě.

Naďa Pizingerová · Architektka

Proměnit pocit v architekturu.

Úkolem architektury bylo tuto představu zhmotnit. Proporcí. Světlem. Materiálem. Výhledem. Vodou. Architektonickým řešením, které propojuje interiér s krajinou a jednotlivým prostorům dává vlastní charakter.

Dům proto není solitérem položeným na pozemek. Je součástí místa.

Essentia

Podstata.

Odstranit vše, co je pouze na efekt. A nechat to, co má skutečný význam.

Světlo.

Prostor.

Dřevo.

Kámen.

Voda.

Krajina.

Ticho.

Oheň.

Domov.

Prosklený obytný prostor otevřený do zahrady

„Luxus, který není potřeba demonstrovat.“

Je obsažený v prostoru, proporcích, kvalitě přírodních materiálů, řemeslném detailu a především v tom, jak se v domě člověk cítí.

— Naďa Pizingerová, architektka

Principy

Pocit se stal prostorem.

Každá myšlenka se nakonec musela zhmotnit. V proporci domu. Ve světle. V materiálu pod rukou. Ve výhledu do zahrady. V odrazu vody.

Krajina

Dům se nepokládá na pozemek. Reaguje na něj.

Architektura respektuje orientaci, výhledy, zahradu i potřebu soukromí a stává se součástí místa.

Světlo

Není pouze podmínkou prostoru. Stává se jeho materiálem.

Přirozené světlo mění během dne charakter dřeva, kamene, textilií i samotné atmosféry domu.

Materiál

Krása nemusí znamenat dokonalost.

Dřevo může nést stopy času. Kámen svou přirozenou strukturu. Ruční zpracování drobnou nepravidelnost. Přirozená kresba dřeva, struktura kamene i drobné stopy ručního zpracování dodávají interiéru autenticitu a osobitost.

Voda

Není bazénem vedle domu. Je součástí jeho života.

Přírodní koupací biotop propojuje architekturu se zahradou, odráží oblohu a zeleň a přivádí světlo a pohyb až do interiéru.

Podkrovní salonek s měkkým sezením pod šikmým stropem

Domov

Velkorysost nemusí znamenat odstup.

Materiál, světlo, oheň a lidské měřítko vytvářejí prostor, který dokáže být reprezentativní, když je plný lidí, a intimní, když v něm večer zůstanou jen dva.

„Kvalitní architektura podle nás nemusí neustále upozorňovat sama na sebe.“

Někdy je její největší kvalitou právě to, že prostor působí naprosto samozřejmě – přestože za touto samozřejmostí stojí mnoho přesných rozhodnutí.

— Naďa Pizingerová, architektka

Rozhovor s architektkou

Architektura, která má svůj důvod.

Za podobou Vily Essentia stojí architektka Naďa Pizingerová. V osobním rozhovoru přibližuje vznik návrhu, vztah domu ke krajině i rozhodnutí, která formovala jeho charakter.

Přečíst rozhovor s architektkou

Některé věci nelze ukázat na vizualizaci.

Ranní světlo v kuchyni.

Odraz vody na dřevěném stropě.

Dům otevřený do zahrady během letního večera.

Oheň v krbu v zimě.

Zvuk deště.

Vůně dřeva.

Zahrada, která se během roku mění.

Právě čas z architektury vytvoří domov.